Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Co to je Alternativní a augmentativní komunikace AAK?

Na své cestě k uplatnění alternativní a augmentativní komunikace u našeho Honzíka jsem slyšela spoustu názorů na uplatnění znaků a obrázků v komunikaci slyšícího dítěte. Jak  názory, které tuto formu zavrhovaly, tak i názory, které ji podporovaly.Jsem zvyklá si na věc udělat vlastní obrázek, a nejinak tomu  bylo i zde. Ale protože si nemyslím, že jsem ten správný člověk, který by dokázal vhodně formulovat závěry odborného tématu, chtěla jsem udělat  výtah.

Na stránkách http://www.alternativnikomunikace.cz/ jsem však našla vše, co je shrnutím toho, co si opravdu myslím, co jsem našla a vyčetla v knihách, a s čím se mohu ztotožnit. Takže….

Co je to Augmentativní a alternativní komunikace (AAK) ?

Pokouší se přechodně nebo trvale kompenzovat projevy poruchy a postižení u osob se závažným postižením řeči, jazyka a psaní.

Augmentativní (z lat. augmentare – rozšiřovat) systémy komunikace mají podporovat již existující, ale pro běžné dorozumívání nedostatečné komunikační schopnosti.

Alternativní komunikační systémy se používají jako náhrada mluvené řeči.

Závažná porucha komunikace je nejčastěji důsledkem:

vrozených poruch – mozkové obrny, těžkého sluchového postižení, těžkých vývojových vad řeči , mentálního postižení, autismu, kombinovaných postižení

získaných poruch – po mozkové cévní příhodě, úrazech mozku, nádorech mozku, získaného těžkého sluchového postižení, získaných kombinovaných postižení

degenerativních onemocnění – sklerózy multiplex, muskulární dystrofie, amyotrofické laterární sklerózy, Parkinsonovy choroby, Huntingtonovy choroby, Alzheimerova syndromu.

Bude se rozvíjte řeč, i když dítě používá jinou formu komunikace?

Rodiče i odborníci mají často obavu, že používání metod AAK může zpomalit nebo zastavit vývoj mluvené řeči. Bojí se toho třeba i po několika letech, kdy je dítěti věnována intenzívní logopedická péče, ale  řeč se přesto prakticky nerozvíjí. Všimněme si však, jak se všemi prostředky AAK zachází dítě, které nemá žádný problém v oblasti řeči. Pokud mu ukážeme fotografii či obrázek, spontánně je pojmenuje, spojí je se skutečností. Pokud dělá gesta, opět je doprovází řečí. Obrázky či gesta ho naopak spíše stimulují k tomu, aby mluvenou řeč použilo – nebude a nechce se lišit od ostatních tím, že by jen ukazovalo a nemluvilo. Vizuální vjem mu pomáhá vybavit si příslušné slovo. Např. obrázek banánu ho spontánně vede k větě: „To je banán.“ Pokud však banán chce, rozhodně nebude vyhledávat obrázek, ale řekne „Chci banán.“

Obdobně je na tom dobře slyšící dítě, které nemluví např. z důvodu opožděného vývoje řeči – pokud se může naučit mluvit a používat řeč pro smysluplnou  komunikaci, bude s obrázky či gesty zacházet právě tak, jak bylo popsáno. Třeba je zpočátku v komunikaci bude užívat, ale jak se bude rozšiřovat jeho aktivní slovní zásoba, začne spontánně mluvit místo zdlouhavého hledání obrázků či používání gest. Nebude volit složitější a méně obvyklý způsob komunikace. Pokud však nemluví i přes veškeré snahy a stimulující prostředí, není to tím, že by bylo líné,  či se chtělo od ostatních lišit, ale proto, že má skutečně závažný problém. Zahraničními studiemi je prokázáno, že využívání AAK nezpůsobí zpomalení ani zastavení vývoje řeči. Naopak uspokojení ze smysluplné komunikace a pochopení principu dorozumívání vede ke stimulaci řečového a jazykového rozvoje. Dítě, které je komunikačně aktivní a má rozvinutou potřebu účasti na dění kolem sebe, má lepší předpoklady uspět i ve školním prostředí a stát se rovnocenným v rodině i v širší sociální skupině.

Http://www.alternativnikomunikace.cz/index.php [online]. [2009] [cit. 2009-10-22]. Dostupný z WWW: <http://www.alternativnikomunikace.cz/index.php>.

(publikováno se souhlasem autorů)

http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/Augmentativn%C3%AD_a_alternativn%C3%AD_komunikace


    nikdo zatím nehodnotil

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.